Isotherm Group

Tvrzené sklo je plavené nebo ornamentální sklo, které je odolné vůči teplotním změnám, nárazům a má také větší pevnost v ohybu.

Z tohoto důvodu jej lze použít i jako konstrukční prvek. Při jeho rozbití se celá tabule roztříští na kostky, které většinou nemají ostré hrany a nejsou navzájem spojeny.

Díky této vlastnosti se do značné míry předchází různým zraněním. Tyto vlastnosti jsou založeny na vnitřním příčném pnutí skla při jeho kalení (temperování).

Jedná se o sklo, u kterého je speciálně řízeným procesem ohřevu a ochlazení  vyvoláno permanentní povrchové tlakové napětí (tlaková rezerva) s cílem značně zvýšit odolnost vůči mechanickému a tepelnému namáhání.

Díky vnesenému napětí dochází při rozbití skla ke vzniku velkého množství malých úlomků. Údaje týkající se tepelně tvrzeného skla jsou uvedeny v normě ČSN EN 12150.

Používá se v případech vyššího tahového namáhání (např. teplotní změny, odolnost proti bočnímu nárazu tzn. úder do plochy skla) a za účelem zajištění bezpečnosti. Z hlediska ochrany proti poranění se používají jako výplně sprchových koutů, skleněných dveří či jiných interiérových doplňků, kde jsou nutná bezpečnostní opatření.

Stejně jako u tepelně tvrzeného skla se i v tomto případě jedná o skla s tepelnou úpravou. Avšak s tím rozdílem, že proces ochlazování je delší a tudíž je vzniklé vnitřní napětí menší.

Princip vzniklého předpětí je v obou případech stejný (ESG, TVG). V souvislosti s delším procesem ochlazování je charakter střepů rozbitého tepelně zpevněného skla shodný s běžným floatovým sklem (viz ČSN EN 1863).

Nejčastěji se používají v kombinaci s bezpečnostní fólií a to v případech použití vrstvených bezpečnostních skel, jako je zasklení umístěné nad hlavou nebo konzolová zasklení (např. zábradlí). Díky své střepovitosti zajišťují v případě porušení skla potřebnou zbytkovou únosnost.

Vrstvená skla (VSG) se skládají ze dvou a více tabulí skla, která jsou plošně spojena pomocí jedné či více pružných a pevnostně odolných vrstev fólie (převážně: PVB, EVA,
SentryGlass).

Bezpečnostní schopnost je založena na vysoké pevnosti a houževnatosti fólie, její přilnavosti ke sklu a zbytkové únosnosti rozbitého skla. V případě, že vrstvené sklo splní třídu bezpečnosti 3(B)3 (dle EN 12600), jedná se o vrstvené bezpečnostní sklo (ČSN EN 14449, ČSN EN ISO 12543).

Počet tabulí skla a mezivrstev určuje úroveň ochrany. Vždy je důležité zhodnotit aplikaci laminátu s ohledem na zbytkovou únosnost po rozbití.

V případě rozbití jsou střepy pevně přichyceny k fólii, která drží sklo pohromadě. Tato skla jsou používána v případě vyšších nároků  na bezpečnost (poranění nebo propadnutí, staticky náročné konstrukce) nebo jako ochrana proti ručně vedenému útoku či přírodním živlům (např. vandalismus, střelba, extrémní klimatické podmínky). Sklo zajišťuje aktivní i pasivní bezpečnost. Pasivní bezpečnost je ochrana člověka před zraněním způsobeným samotným sklem.

• ochrana osob (před újmou na zdraví či životě) a předmětů (před poškozením či odcizením)
• realizace nosných skleněných konstrukcí
• zbytková únosnost při rozbití laminátu (závislé na typu skla a použité mezivrstvě)
• zvýšení zvukové neprůzvučnosti
• redukce prostupu UV záření (PVB) – využití u protipožárních skel
• zvýšená propustnost UV záření (SentryGlas)
• odraz tepelné energie
• kombinací skel s různými druhy fólií lze vyhovět jakémukoliv požadavku (designové a fyzikálně-mechanické požadavky).

Protipožární zasklení. Požární ochrana je schopnost konstrukce odolávat účinkům hoření. Vyjadřuje jí doba, po kterou je stavební konstrukce vystavena požáru, aniž by došlo k porušení její funkce.

Základním úkolem protipožárního skla je zachování si pohledových vlastností běžného čirého skla při standardním užívání a v případě požáru poskytnutí ochrany po požadovanou a garantovanou dobu.

Sklo, stejně jako jiná protipožární konstrukce, odolává vzniklému požáru vždy po určitý čas, který je hlavním sledovaným parametrem. Obecně lze říci, že cílem protipožárních konstrukcí je umožnit uživatelům bezpečný únik z prostoru požáru a efektivní bránění jeho dalšího šíření.

• únosnost / stabilita – R
• celistvost – E
• teploty na neohřívané straně (izolace) – I
• hustota tepelného toku (vyzařování – radiace) – W
• kouřotěsnost – S
• mechanické působení – M
• samozavírací mechanismus – C
• účinnost požárních ochran – K

Klasifikace požární odolnosti se vyjadřuje výše uvedeným označením a dobou t v minutách, po kterou posuzovaná konstrukce splňuje charakteristické vlastnosti. Při označení konstrukce lze použít i kombinace jednotlivých charakteristik.

V současné době existují různé druhy protipožárních skel, která vycházejí z odlišného způsobu výroby. Vedle základní ochrany před pronikáním kouře či samotného požáru nabízí dnes protipožární sklo ochranu před pronikajícím teplem a také zajištění psychické pohody osob zneprůhledněním skla (při dané vyšší teplotě dochází ke zmléčnění mezivrstev).

Klasifikace protipožárního skla uvádí tyto základní třídy E, EW, EI (E – zachování celistvosti, W – snížení sálání, I – izolace). S ohledem na požadavek teplotní izolace jsou skla označena symboly EI (kritérium teploty) a EW (kritérium hustoty tepelného toku).

• skla třídy EW (požárně stabilní skla omezující sálání tepla). Zvýšená integrita – fyzická zábrana proti plamenům, kouři a zplodinám
• skla třídy EI (požárně izolační skla omezující prostup tepla). Plná tepelná izolace – tepelná a fyzická zábrana proti ohni, založená na měrných limitech teploty povrchu při testech standardních podmínek. Ochrana proti všem typům vedení tepla, tj. kondukce, sálání, konvekce.

• leštěné drátosklo,
• tvrzené borosilikátové sklo,
• speciálně tepelně tvrzené sklo,
• tvrzená monolitická nebo izolační skla s povlakem,
• vrstvené sklo s gelem,
• vrstvené sklo s tepelně reaktivní expandující vrstvou.

Finanční instituce, vojenská zařízení, směnárny atd. Norma ČSN EN 1063 specifikuje požadavky na provedení a zkušební metodiku pro klasifikaci skla odolného proti střelným zbraním (sestávajícího z jedné nebo více vrstev skla) a kombinace sklo/plast.

Ochrana, kterou poskytuje neprůstřelné zasklení, není závislé pouze na samotném výrobku, ale také na upevnění skla. Připevňovací lišty a rámy musí splňovat stejnou výši ochrany jako sklo, které je zařazeno do kategorii testované zbraně podle násle-dujících požadavků:

• zasklením nepronikne střela ani její část a fólií nepronikly úlomky skla ze zadní strany (příslušná třída + označení NS)
• zasklením nepronikne střela ani její část, ale fólií pronikly úlomky skla z chráněné strany (příslušná třída + označení S)

Podle ČSN EN 1063 je sklo odolné proti střelám zařazeno do 9 tříd. Norma rozlišuje odolnost vůči dvěma typům střelných zbraní – pistole, pušky (třídy BR) a brokovnice (třídy SG). V každé kategorii testované střelné zbraně je sklo klasifikováno jako odolné vůči střelám, pokud jím nepronikla střela ani její část. Výsledná zpráva rovněž stanoví, zda vznikly (S) či nevznikly (NS) úlomky skla ze zadní strany.

BR1 (puška, 3 zásahy), BR2 (pistole, 3), BR3 (revolver, 3), BR4 (revolver, 3), BR5 (puška, 3), BR6 (puška, 3), BR7 (puška, 3) a brokové zbraně SG1 (brokovnice, 1) a SG2 (brokovnice, 3). Třídy BR1 – BR7 jsou seřazeny podle úrovně poskytované ochrany (tzn. sklo, které odpovídá požadavkům stanoveným pro danou třídu, rovněž splňuje požadavky nižších tříd). Úroveň ochrany u tříd BR a SG nelze porovnávat, protože je použito rozdílné střelivo.

Poznámka:

Pro každý případ je nutné provést praktickou zkoušku, protože uvedené hodnoty odpovídají normovým vzorkům a zkušebnímu prostředí.

Neprůstřelná skla garantují bezpečnost pouze proti střelným zbraním. Ochranné zasklení sloužící jako průhled použité například u zkušeben rotačních částí nelze posuzovat na základě ČSN EN 1063.